REPRODUKČNÍ SCHOPNOSTI PÁRU JSOU V KAŽDÉ ŽIVOTNÍ ETAPĚ SPECIFICKÉ A KAŽDÁ Z TĚCHTO ETAP MŮŽE MÍT SVÁ ÚSKALÍ. 

JINAK SE CHOVÁ NAŠE TĚLO VE 20, VE 30 ČI VE 40 LETECH. A JE TO PRÁVĚ NÁŠ VĚK, KTERÝ PROMĚŇUJE NAŠE PŘIROZENÉ REPRODUKČNÍ SCHOPNOSTI A TEDY I MOŽNOST PŘIROZENÉHO POČETÍ POTOMKA.


Kdy je tedy vlastně ten správný čas pro ženu mít dítě? Pokud pomineme všechny praktické faktory, které tak výrazně ovlivňují současné plánování založení rodiny a zaměříme se čistě na fyzickou stránku, pak je organismus ženy na otěhotnění nejlépe připraven okolo 25. roku života, kdy jsou vajíčka ženy nejkvalitnější a její tělo nejlépe připraveno donosit zdravý plod. Riziko potratu je v tomto věku nízké, stejně tak jako pravděpodobnost rizik vrozených defektů plodu.

Jak již bylo okrajově zmíněno, hranice pro založení rodiny se však stále výrazně posouvá – moderní západní kultury “pořízení” dítěte odkládají na stále pozdější dobu. Ze statistik vyplývá, že se ženy k mateřství rozhodují až kolem 30. roku života, do té doby budují kariéru, vytvářejí vlastní zázemí, užívají si “svobody” a hledají toho nejvhodnějšího partnera a otce pro své děti, který bude odpovídat náročným požadavkům moderní doby.

V tomto věku však už bývá přirozené početí složitější, u žen již dochází k postupnému poklesu plodnosti a reálná šance na otěhotnění je tak 75%. Za přelomový se u žen považuje 35. rok života, po něm začíná prudce klesat počet vajíček, mění se jejich kvalita a snižuje se počet ovulačních cyklů. Také s sebou těhotenství v pozdějším věku přináší větší zdravotní rizika. A čím blíže „magické“ čtyřicítce, tím se zvyšuje větší pravděpodobnost chromozomových vad. Šance na přirozené otěhotní v tomto věku klesá na 54% a naopak se zvyšuje procento rizika potratu. Po 45. roce života úspěšně otěhotní jen pouze velmi málo žen a riziko vývojových vad plodu se rapidně zvyšuje.

I muži mají své biologické hodiny, avšak jsou na tom o něco lépe než ženy. Výraznější problémy s plodností se u nich projevují až kolem 35. roku života, kdy začínají produkovat více abnormálně tvarovaných spermií, klesá jejich pohyblivost a kvalita. Po překročení 40. roku života přirozená oplozující schopnost spermií výrazně klesá a po 45. roce se na dalším snižování mužské plodnosti podílejí další factory, jako např. onemocnění ledvin, hormonální nerovnováha, chemoterapeutická léčba a další.

 

<< Předchozí článek Další článek >>