Carrier testy

Carrier test (test nosičství) je genetické vyšetření z krve, které zjišťuje, zda je člověk zdravým přenašečem dědičného onemocnění. Test je určen především párům, které plánují těhotenství a jejichž cílem je snížit riziko přenosu závažného dědičného onemocnění na potomky.

Co je carrier test

Carrier test je prekoncepční genetické vyšetření zaměřené na odhalení skrytých (recesivních) mutací (odchylek) v genetické informaci (DNA), které jsou původcem vážných dědičných onemocnění.

Každý člověk je nevědomým přenašečem zpravidla několika genetických mutací. Pokud oba partneři nesou stejnou mutaci, existuje značné riziko (25%), že se u potomka projeví choroba v plném rozsahu.

Zdraví přenašeči genetických onemocnění jsou téměř vždy asymptomatičtí (bez jakýchkoliv příznaků daného onemocnění) a bez rodinné historie, která by naznačovala přítomnost nemoci. Mezi závažné genetické choroby s vysokou četností přenašečů (tzv. carriers) v evropské populaci patří např. cystická fibróza, spinální muskulární atrofie nebo syndrom fragilního X.

Carrier testy

Carrier testy jsou určeny pacientům, kteří:

1.

Mají genetické onemocnění v rodině.

2.

Jsou v příbuzenském sňatku.

3.

Plánují rodinu a rádi by věděli, zda jsou přenašeči některých závažných genetických onemocnění.

4.

Chtějí do budoucna vědět, jestli jsou přenašeči určitých mutací zahrnutých v panelu vyšetřovaných genů.

Typy vyšetřovacích panelů

Carrier testy sledují medicínsky významné dědičné poruchy způsobené změnou v jednom genu, tzv. monogenní mutace, které mohou mít závažný zdravotní dopad na potomky. Klinika ReproGenesis nabízí několik typů vyšetřovacích panelů zaměřených na tyto poruchy:

Panel PANDA Basic: základní test

Vyšetření 5 nejčastějších recesivních (skrytých) onemocnění: cystická fibróza (gen CFTR), spinální muskulární atrofie (gen SMN1), nesyndromová hluchotu (gen GJB2), syndrom fragilního X (gen FMR1) a fenylketonurie (gen PAH). Dále se zaměřuje na detekci trombofilních mutací (mutace zvyšující riziko vzniku krevních sraženin) a nejčastějších genetických příčin neplodnosti (u mužů gen AZF a u žen geny ovlivňující odpověď na hormonální stimulaci).

Panel PANDA carrier: rozšířený test s vyšetřením 110 genů

Vyšetření vybraného souboru genů za účelem identifikace nejčastějších a klinicky významných dědičných onemocnění s vysokou četností přenašečů ve středoevropské populaci.

Panel ILGA: rozšířený test odhalující genetické příčiny neplodnosti

Vyšetření 50 genů u žen (např. při selhání dozrávání vajíček, selhání oplození vajíček, zástavě embryonálního vývoje, opakovaným těhotenským ztrátám atd.) a 70 genů u mužů (např. u oligo-astheno-teratozoospermie, azoospermie, abnormalitách bičíku, selhání oplození vajíček, zástavy embryonálního vývoje atd.)

Panel PANDA Complete: rozsáhlý test – kombinace PANDA carrier + ILGA

Vyšetření rozsáhlého spektra genů s cílem komplexního posouzení reprodukčního rizika.

Carrier testy

Další postup v případě detekce genetické odchylky

Pokud je u pacienta v rámci carrier testu nalezena v jednom či více vyšetřovaných genech mutace, je vhodné vyšetřit na dané mutace i partnera, se kterým plánuje založit rodinu.

V případě, že carrier test odhalí i u partnera mutaci ve stejném genu, je páru doporučeno podstoupit léčebný IVF cyklus s preimplantačním genetickým testováním embryí (PGT-M) a pro přenos do dělohy (tzv. embryotransfer) vybrat pouze embrya, která nezdědila mutace ve vyšetřovaném genu po rodičích.

Pokud genetické vyšetření (PGT-M) prokáže u embrya mutaci zděděnou pouze od jednoho z rodičů, je možné takové embryo transferovat, ale je potřeba vzít v potaz, že dítě bude též přenašečem dané monogenní choroby jako jeho rodiče.

Statistické údaje a pravděpodobnost onemocnění

V současné době je známo asi 8000 monogenně dědičných chorob (způsobené odchylkou v jediném genu), které zahrnují recesivní (skryté) i dominantní (choroba se projeví už při odchylce v jedné ze dvou kopií genů) varianty.

  • Riziko projevu recesivního onemocnění u potomků je u partnerů přenašečů 25 %.
  • U dominantní genetické choroby je riziko 50%, ale v tomto případě potomek dědí nemoc buď po postiženém rodiči, nebo se tato nemoc objeví tzv. „de novo“ na základě získané mutace v genetické informaci reprodukčních buněk (vajíčku či spermii).


  • Z populačních studií vyplývá, že četnost výskytu vážných monogenních chorob je na 1 milion živě narozených děti 0,36 %.
    0,8 – 1 % evropských párů nese riziko, že budou mít dítě s vážným genetickým recesivním onemocněním (zdědí mutaci od obou rodičů přenašečů).
    Přibližně 6 % dětí se rodí s vážnou vrozenou vadou genetického nebo částečně genetického původu.

Carrier testy

Potřebujete více informací?
Ozvěte se nám!

Potřebujete více informací?
Ozvěte se nám!